V polovině listopadu jsme s Jirkou a Sylvou absolvovali další potápěčské safarko v Rudém moři, tentokrát severní vrakovou cestou. Sice jsme měli v plánu tento rok na podzim, se podívat do Thajska, ale náhoda nám nadělila na poslední chvíli a za dobré peníze se opět podívat do Egypta.

Pohodové cestování z Ostravského letiště začalo sobotním boardingem do Tučka a pokračovalo večerním naloděním v egyptské Safaze na loď Diamond Safaga.

Celou akci organizovala potápěčská báze Kapr divers s naší známou Janou Hřebejkouvou, se kterou jsme se již několikrát potápěli v Egyptě. Proto jsme taky měli záruku dobře organizované akce.
Hned druhý den byl v plánu prví vrak: Salem Expres. Leží na pravoboku v hloubce kolem 29 m, byl potopen v 1991r a dá se do něj vplout jen těžce. Údajně ve spodních kajutách se nachází (pokud je rybičky nesežraly…ale asi jo) asi 80 obětí.

Další den jsme se po nočním přesunu probudili na severu, přesně na nejjižnějším cípu Sinajského poloostrova, v rezervaci Ras Mohamad. Tam nás čekaly další tři ponory s největším lákadlem vrakem Thistlegorm. Na tento vrak se zřejmě podívalo již mnoho z Vás, nebudu tedy se o něm rozepisovat. Jen připomenu, že je to spojenecký vrak z 1941 r. sestřelený dvěma zásahy německých Messerschittů.
Loď převážela vojenskou bojovou techniku, která je do dnešního dne uskladněna v podpalubí lodě. Bohužel můj foťák nezvládal v tmavých podpalubách dobré snímky… Na ras Mohamad jsme taky odpotápěli vrak torza lodi převážející sanitární techniku. Byly zde vidět krásné měkké a tvrdé korály vyrůstající z rozházených po dně umývadel, bidetů, záchodů.

V úterý nás čekal další vrak Gubal Barre a krásné korálové zahrady.

Středa byla ve znamení tří vraků: Ulyssys, GiannisD a Carnatic. Nejzajímavější byl asi první z nich. Je to vrak z roku 1887, který převážel kabely. Z lodi zůstalo jen torzo a obrovské cívky s kabely jsou rozházené kolem. Další dva vraky byly zajímavé tím, že bylo možno do nich penetrovat. Proplavali jsme několik podpalubí včetně kapitánských můstků. Loď Carnatic má zachované dva spojené stěžně, které ční do hloubky 5m, a dalo se na nich dělat pohodovou bezpečnostní zastávku.

Předposlední den byly připraveny ponory na tzv. mořské akvárko Gotta Abu Ramada a na vrak minolovky El Minja. Na tomto vraku jsem už potápěl a pamatoval jsem si tři perutýny na přídi vraku. K mému překvapení perutýni bydlí na stejném místě a v místě zásahu vraku se zabydlely v obrovském množství malé rybičky zvané glassfish.
Poslední den safarka nám potápěčské computery dovolily jen jeden ponor. Ten stál za to, pokochali jsme se pohledem na bohatě zarybněný Panorama reef.

Po poslední snídani na lodi nás čekal transport na 60 km vzdálené letiště a večer jsme po odsolení techniky spokojeně vzpomínali na teplou mořskou vodu 28st a prosluněný sundeck naší lodi.

Lech Branny


galerie Safari 2010
Zpět do menu "Zprávy z akcí"